Vysvětlení

V zahradě Eden šlo Adamovi a Evě nejprve o jediné přikázání, které mělo zachovat jejich rajský život. Už tam se však ukázalo, jak my lidé máme sklon překračovat Boží hranice a stanovovat si vlastní měřítka – často s chaotickými následky.

Naštěstí tím příběh nekončí. Mnoho stránek Bible popisuje, jak chce Bůh obnovit narušený vztah s lidmi. Bůh chce člověku otevřít cestu do zahrady, která bude ještě lepší než Eden – na místo, kde zlo a smrt už nebudou mít žádný prostor. Ale jak?

Všechno začíná tím, že Bůh osloví muže jménem Abraham. Má dostat zemi a jeho potomci se mají stát velkým národem. Tento národ, Židé, existuje až dodnes. Od roku 1948 žije většina z nich opět v zemi, kterou jim Bůh zaslíbil: Izrael.

Vztah mezi Bohem a jeho lidem se během dějin nevyvíjí bez konfliktů – právě naopak. V jistém smyslu jde o pokračování událostí v zahradě Eden. Stejně jako Adam a Eva stojí tento lid stále znovu před volbou mezi požehnáním a kletbou. Přitom se opakuje určitý vzorec: věrnost, porušení, soud a obnova.

Smlouva, kterou Bůh uzavírá s Izraelem, je založena na Božím pevném zaslíbení. Proto všechna porušení věrnosti ze strany Izraele nevedou k úplnému konci vztahu – a to až dodnes. Přesto však národ během dějin nese následky svého jednání, například vyhnanství a nadvládu cizích mocností. Když však lidé volají k Bohu, Bůh se k nim znovu obrací.

Naděje Izraele zároveň směřuje k budoucímu člověku, který jednou provždy porazí zlo. Toto očekávání má svůj původ už v zahradě Eden, kde Bůh tohoto potomka zaslibuje.

Pak konečně nastává ten okamžik. Ve světových dějinách se objevuje muž, který naplňuje všechna proroctví: Jesus Christ, Boží Syn. Ukazuje, že skutečný problém spočívá v lidském srdci – ve zlu, které člověka stále znovu činí vinným. Zároveň však oznamuje řešení: tuto vinu nelze odstranit vlastní silou, ale pouze skrze něj.

A cena za to je velmi vysoká.

Ježíš vydává sám sebe na smrt – za každého jednotlivého člověka, za každý hřích. V tomto bodě vstupuje do příběhu jiný strom. Má podobu dřevěného kříže. Tam se děje něco nepředstavitelného: bezhříšný Boží Syn dobrovolně nese vinu každého člověka a dává svůj život. Oběť nesmírné velikosti.

Skrze jeho ukřižování a vzkříšení třetího dne přichází rozhodující řešení problému viny. Nyní může každý člověk přijmout odpuštění za svá špatná rozhodnutí, pokud jich lituje a prosí Ježíše o odpuštění.